AktualityKlášterFarnostKontakty

Konvent

Knihovna

Dominikánská 8

Barokní refektář

Ubytování

Rekonstrukce

CZ EN   >>

Pravidelné aktivity
Rozpis celebrantů
Ubytování v klášteře
Dominikánská 8
– místo vzdělání a kultury
Nakladatelství
Krystal OP

 

Projekt Záchrana a obnova dominikánského kláštera v Praze

(obrazový doprovod)

Projekt rekonstrukce a oživení dominikánského kláštera v Praze vzniká už několik let. První ideje se začaly formulovat v roce 2006. Velkou podporou bratřím dominikánům byla v počátečním úsilí společnost Cortuum s.r.o. Díky ní vznikla řada odborných průzkumů a analýz, stejně jako technických podkladů. Tento bohatý materiál sloužil jako východisko pro zpracování architektonické studie rekonstrukce klášterní budovy. Provedení studie, jež byla dokončena na jaře roku 2011, je dílem architekta Josefa Pleskota a jeho ateliéru.

Oprava budovy však sama o sobě nestačí, musí mít hlubší smysl. Tímto smyslem je působení komunity bratří dominikánů v duchu jejich řádového poslání. I když zaměření řeholních řádů zůstává po staletí nezměněné, konkrétní formy jsou vždy určovány dobovým kontextem. Platforma Dominikánská 8 – Místo vzdělávání a kultury při klášteře sv. Jiljí v Praze je dnes tou formou, díky níž chtějí bratři dominikáni spoluvytvářet duchovní a kulturní prostředí své doby.

Záchrana a obnova kláštera dominikánů v Praze je název, který zahrnuje jak záměr rehabilitace budovy, tak především úsilí o otevření tohoto místa ve prospěch široké veřejnosti.

Vážíme si toho, co máme

Klášter dominikánů u Sv. Jiljí je spolu se svým kostelem významnou lokalitou na Starém Městě v Praze. Je to místo s dlouhou a slavnou minulostí. U Sv. Jiljí byla v první čtvrtině 13. stol. založena první městská kapitula a později zřízena škola. Působili zde utrakvisté, přehnala se husitská bouře. Od r. 1626 až do současnosti sídlí u Sv. Jiljí dominikáni, kteří přestavěli původní kostel a zbudovali klášter v barokním stylu.

Pražský klášter patřil vždy k nejvýznamnějším místům dominikánského působení u nás. Řádové Generální studium bylo jedním ze zakládajících subjektů Karlovy university. I dnes mohou badatelé těžit z bohaté knihovny. Klášter byl ohniskem intelektuálního a uměleckého života a neodmyslitelně patří do duchovní i kulturní krajiny Prahy.

Cítíme odpovědnost

Dědictví, které jsme přijali od minulých generací, nás zavazuje. Je naším úkolem zachovat materiální kulturní hodnoty a duchovní odkaz našich předků. Ještě naléhavější povinností je uchovávat toto dědictví živé a dále je rozvíjet. Nemůžeme dopustit, aby se stalo mrtvým, byť slavným, mementem. K minulosti přistupujeme s pokorným respektem, přítomnost vnímáme a přijímáme se zdravou obezřetností a do budoucnosti se díváme s pevnou nadějí.

Chceme se otevřít

Fungující komunita řeholníků, která oživuje staré zdi kláštera, zde není sama pro sebe už proto, že dominikáni jsou řádem kazatelů. Naše kláštery byly odedávna místem vzdělanosti, a to nejen pro vlastní řád, ale i pro své okolí. Také u Sv. Jiljí pořádáme různé přednášky, debaty a kulturní akce.

Do budoucna chceme tuto svou činnost ještě rozšířit a zaměřit se zvláště na otázku křesťanského pojetí člověka, protože právě ona stojí v základu naší západní civilizace. Tento pól by se časem mohl rozvinout v pevnější institucionální formu vzdělávání a bádání. Část někdejších klášterních cel chceme nabídnout příchozím. Skromné vybavení cel oproštěné od zbytečností může spolu s klášterním tichem poskytnout prostor pro soustředění, načerpání sil, naslouchání a duchovní obnovu. Cely hostů budou k dispozici jak účastníkům nabízeného programu, tak i lidem, kteří by rádi na chvíli opustili hluk ulice a denního shonu a přejí si vstoupit do kontemplativního prostoru. Budou se moci připojit k našemu řeholnímu životu, studovat v naší knihovně či soustředit se na svou vlastní práci. V celé budově zůstane zachován klášterní charakter.

Vytváříme podmínky

Během posledních šesti desetiletí se klášteru nedostávalo odpovídající péče. Budova je v neuspokojivém technickém stavu, některé části dokonce havarijním. Její vybavení je značně zastaralé a prostory neodpovídají současným potřebám ani požadavkům na bezpečnost. Vytvoření vnějších podmínek je předpokladem pro další život a rozvoj tohoto místa.

Koncepce architektonického řešení obnovy se zakládá na čtyřech bodech:

– Vytvoření nového vstupu

Ke skutečnému otevření kláštera je potřeba vytvořit nový přívětivý vstup pro veřejnost. K tomu je jakoby předurčen seříznutý roh čtvercového půdorysu budovy v místě, kde se křižují ulice Husova, Jalovcová a Řetězová. Vzniklo tam volné prostranství veřejného městského prostoru, vůči němuž se klášter chce otevřít.

– Nabídnutí prostoru příchozím

Kvadratura kláštera bude rozdělena po diagonále na klauzurní část a část pro hosty. Klauzurní část určená výhradně pro řeholníky zaujímá dvě na sebe kolmá křídla při Jilské ulici a podél kostela sv. Jiljí. Toto rozdělení budovy vytváří dojem široce otevřené náruče pro hosty, jimž jsou vyhrazeny klášterní cely ve dvou zbývajících křídlech. Komunita bratří tak nabízí prostor lidem, kteří přicházejí nově vybudovaným vstupem.

– Přimknutí ke kostelu sv. Jiljí

Barokní budova kláštera byla k majestátnímu středověkému kostelu přiložena velmi pragmaticky. Četné stavební proměny křídla přiléhajícího ke kostelu ukazují, že propojení obou celků nebylo nikdy vnímáno jako uspokojivé. Při rekonstrukci se ve všech patrech počítá s obnovením prvků, které dříve vytvářely těsnější přimknutí a vzájemné propojení kláštera s kostelem. Završením vývoje má být úprava střechy jižního křídla kláštera, která navazuje na historický záměr vystavět zde další patro a která zároveň vytváří velmi tiché a pokojné místo v klauzurní části kláštera.

– Oživení středověké úrovně

Otevřením kláštera by mohlo být ohroženo jeho tiché prostředí, zejména ticho rajského dvora. Obnovený klášter proto vyžaduje shromažďovací prostory, které jsou umístěny pod úrovní ambitu. Na základě nedávných archeologických průzkumů lze usuzovat, že severní křídlo budovy a ambitu bude možné podsklepit a vytvořit tak nové prostory potřebné pro naplnění programových záměrů obnoveného kláštera. Nejcennější část archeologických terénů zůstane zachována pro budoucnost. Sestoupením pod současnou úroveň rajského dvora asi o čtyři metry se vrátí aktivita do míst, kde ve středověku pulzoval společenský život.